Slovo pochází z řečtiny a znamená psáno čtyřmi písmeny. Je to hebrejské jméno Boha přepsané do čtyř písmen Jod, Hé, Vau, Hé (v nich Bůh Mojžíšovi vyjevil své jméno). Dnes se zlidověle nejčastěji čte jako Jahve nebo Jehova.

Jod odpovídá archetypálnímu světu Acilut a ve vzorci Tetragrammatonu se na něj odkazuje jako na Otce.
První Hé odpovídá světu tvoření - Beriah, odkazuje se na něj jako na Matku.
Vau odpovídá světu stvořenému - Jecirah, jenž odkazuje na Syna.
A poslední Hé odpovídá hmotnému světu - Asiah, odkazuje se na něj jako na Dceru.
Tyto čtyři principy ztělesňují 4 světové strany a 4 cykly vědomí a života duše: přes stvoření, pád, smrt a vykoupení.
Kabalistický vzorec Tetragrammaton učí, že dcera (padlá duše) si vezme syna (Svatý anděl strážce), aby dosedla zpět na trůn matky a mohla se tak opět spojit se svým otcem.
V AL jsou tyto čtyři principy nahlíženy jako zdvojení jediné původní polarity - Bestie a Šarlatová žena, nebo Khabs a Khu. K tomuto zdvojení dochází díky sestupu do podsvětí. Potom Khabs a Khu odpovídají Otci a Matce Tetragrammatonu. Nad Abyssem jsou tyto dvojčenecké principy v bezproblémové jednotě. Pod Abyssem nebo v podsvětí jsou pak Khabs a Khu synem a dcerou Tetragrammatonu, Svatým Strážným Andělem a přirozenou duší.
Skrze rozdělení vědomí kvůli naději na spojení je tento stav symbolizován hebrejským písmenem Zain - kdy jsou všichni ve stavu oddělení. Zákon Thelémy je pak prostředkem jejich opětného sjednocení. Formule Tetragrammatonu je tedy vývojovým stádiem tajemství Sfingy.