Had + it – velký bůh, Pán nebe.“ Na Stéle Zjevení je zobrazován jako okřídlený disk Slunce.
Hadit je principiálním mluvčím II. kapitoly Knihy Zákona, v níž sám sebe identifikuje jako bod, střed uprostřed kruhu, náprava kola, kostka v kruhu, jako „plamen, který hoří v srdci každé hvězdy“, jako nejvlastnější já uctívače.

Hadit bývá interpretován jako vnitřní duch člověka, jako Duch Svatý, jako spermie, jež v sobě nese DNA člověka = jeho identitu, Elixír života.
Hadit je v Knize Zákona komplementární vůči Nuit. Reprezentuje jedinečnost zkušenosti každého bodu (hvězdy). Souhrn všech těchto zážitků jedntlivých bodů znamená summu všech možných zkušeností = Nuit.