Slovo pochází z řečtiny a znamená věk, nikoliv lidský, ale časově velmi dlouhé období v historii Země. Metafyzicky Aeón (též Aion) odkazuje na sílu existující mimo čas, jež představuje zvláštní úroveň vědomí.

Aeon může být objektivní (t.j. odpovídající historickému období, které se kryje s trváním určitého paradigmatu) nebo subjektivní (t.j. vnější čas a jeho korespondence k magickému universu ).

Aeón Hórův
je období, jemuž předsedá bůh Horus (řecky) nebo Hor či Heru-ra-ha (staroegyptsky), bůh smrti a vzkříšení, bůh nebe a světla, bůh války. V řeckém prostředí přejímá tento bůh vlastnosti slunečního Apollóna a válečného Área. Tyto dva aspekty dále rozvíjí také AL, kde jsou v některých částech výkladu oddělovány a vykládány jako Hoor-pa-kraat (Harpokratés) - sluneční aspekt, a Ra-Hoor-Khuit - válečný aspekt. (viz).